Coachpitch U10

Arrows U10 na Supercupu Skokani roku

Vítězstvím na květnovém Stříbrném poháru si tým Arrows U10 zajistil účast na Supercupu, největším turnaji pro tuto kategorii v Evropě. V pátek 3.6. tedy nastoupil ke svému prvnímu zápasu proti litevskému výběru, který nám posloužil pro rozehrání před dalšími zápasy. Díky naší dobré obraně, pálce, ale i soupeřovým chybám vítězíme hladce 15-0. Po bouřkové přestávce a obědě jsme nastoupili k dovednostním soutěžím Masters. Chtěli jsme vylepšit svůj solidní výkon ze Stříbrného poháru, ale pohled na podmáčené hřiště tomu moc nenasvědčoval. Paradoxně jsme však nedokázali dosáhnout předcházejících výsledků pouze v disciplíně, která byla počasím nejméně ovlivněna - odpal ze stativu do dálky. V hodu i běhu jsme výsledky zlepšili, a co mě potěšilo nejvíce, vylepšili jsme i souhru. Tu na rovných 20 s, což byl šestý nejrychlejší čas ze všech čtyřiadvaceti mužstev. V součtu za jednotlivé disciplíny, jsme se pak s 4048 body umístili v Masters na desátém místě. To mohlo mít vliv na konečné umístění, neboť se výsledné umístění v Supercupu průměruje z umístění v Masters a umístění v coachpitchovém turnaji.

Po Masters nás čekal běloruský tým Skidel Sugar Storm, který si získal respekt úvodní porážkou silné Třebíče 4-2. Svou roli favorita pak předvedl i na hřišti, byť jsme nezačali špatně. Z úvodní směny jsme však mohli vytěžit více než jeden doběh, kdy při obsazené třetí a druhé metě a jednom outu jsme nedokázali běžce stáhnout domů. I v dalších směnách jsme dobře pálili, bohužel vždy na prázdné pole. Bělorusové předváděli výbornou hru v obraně, kdy i zdánlivě nechytatelné odpaly končily v jejich rukavicích a jako třešničku na dortu nabídli, nejen svým fanouškům, dvakrát zahranou double play 6-4-3. Když pak zlepšili i pálku, zrodila se naše prohra v poměru 1-5. Pozitivní byla hra naší obrany, kdy jsme proti tvrdě pálícímu soupeři vyrobili jen jeden error a povolili pouze pět doběhů.

Poslední zápas dne proti týmu Wayne´s Pardubice byl opět v naší režii. Děti si s chutí zapálily a přidaly opět téměř bezchybnou hru v obraně, výsledek 18-1 mluví za vše. Škoda, že tak nepálily v předchozím zápase, mohli jsme z něj udělat větší drama.

Na druhý den nás čekaly poslední dva zápasy ve skupině, navíc proti těžkým soupeřům. Druhému a třetímu týmu ze Stříbrného poháru oblasti Jih - Nuclears Třebíč a Olympii Blansko, která byla naším prvním soupeřem. Děti si sílu soupeřů uvědomovaly a možná i proto začaly trochu opatrně. V úvodních dvou směnách se nám podařilo obsadit pouze první metu, poté hned následovaly outy, ať už to byly pěkně chycené dopaly do zadního pole, nebo rutinně zahrané ground bally. Blansku se podařilo jednou skórovat hned v dohrávce první směny a v dohrávce druhé obsadili s jedním outem všechny mety. Ačkoliv jsme jim vlastní chybou dovolili jeden doběh, podařilo se tuto kritickou situaci ustát a držet stále hratelný výsledek 0-2. Navíc na začátku třetí směny se naopak nám po jejich chybě podařilo skórovat a soupeř lehce znervózněl. Čtvrtou směnu jsme tak rozehrávali za nadějné jednobodové ztráty. V ní jsme zkombinovali pěkné odpaly se soupeřovými chybami a čtyřmi body utkání otočili. Olympia se již na odpor nezmohla, odpaly jsme jim chytali a navíc přidali další doběh a utkání dovedli k vítězství 6-2.

Poslední zápas proti Třebíči se stal tedy přímým bojem o druhé místo ve skupině a postupu do play-off. Nedostat se do osmičlenného play-off by byla pro Třebíč za devět let turnaje novinka, pro nás by byla zase novinka se tam dostat. Zápas se hrál na hlavním hřišti a nabídl divákům skvělou podívanou. Třebíč hned v úvodu potvrdila své kvality a na jeden out po singlu a doublu obsadila druhou a třetí metu. Z této situace se nám však podařilo dostat bez ztráty bodu, hlavně díky nádherně chycenému line-drivu. Zápas pokračoval v pěkném tempu s nádhernými hity a krásně zahranými outy. Nám se podařilo jeden doběh stáhnout, Třebíči dva. Rozhodnutí tak přišlo až v dohrávce páté směny, kdy se Nuclears podařilo složit po sobě několik hitů a odskočili na 6-1. Nám se pak skórovat opět nepodařilo a v šesté směně už nezbylo ani psychických sil na obranu. Konečná prohra 1-10 je možná až příliš krutá, vzhledem k průběhu utkání, nicméně to byla cenná zkušenost, když se nám dařilo s pozdějším finalistou hrát čtyři směny naprosto vyrovnaný baseball.

V těžké základní skupině jsme tedy skončili třetí za Sugar Storm a Třebíčí, kteří nakonec skončili v turnaji čtvrtí, resp. druzí a v neděli nás čekal boj o červený pohár, tedy o deváté místo. Tam nás po ránu čekal tým Bears Balashikha z Ruska. Tudíž boj nejen proti jejich mužstvu, ale i proti jejich dosti hlasitým a až nefér se projevujícím fanouškům. Po menších sporech ohledně jejich chování s odkazem na kodex fair play nejen tohoto turnaje, ale vůbec chování na baseballu se nám podařilo omezit jejich projev. Poté děti předvedly svou hru plnou pěkných odpalů a krásně zahraných outů a za stavu 5-4 jsme nepotřebovali využít v poslední směně dohrávku.

O červený pohár jsme se utkali tedy s týmem Wienna Wanderers, kteří rovněž doplatili na těžkou skupinu a jako jediní v celém turnaji dokázali o výhru připravit vítěze celého turnaje, brněnské Draky. V jejich středu pak hrál nejlepší pálkař turnaje a další šikovní hráči, kteří vytáhli jejich týmový pálkařský průměr na třetí nejvyšší ze všech týmů. V tomto zápase jsme tedy opět více než se soupeřem bojovali se svou psychikou, byť jsme dokázali v první směně na dva outy srovnat z tři nula na 3-3. Vídeňští však pálili neúnavně do outfiledu, kde jsme sice zachytili šest jejich odpalů ze vzduchu, některé však byly nechytatelné a i error byl k vidění. Naopak soupeř se erroru po celý zápas vyvaroval a postupně navyšoval skóre, až na konečných 10-3.

I přes tuto prohru jsme obsadili v konečném zúčtování celkově deváté místo, což je o jednu příčku vylepšení historicky nejlepšího umístění Arrows na turnaji Supercup z roku 2015 a posun o deset míst oproti loňskému roku, za což jsme obdrželi cenu „Skokan roku“! Z individuálních cen se pak ještě radoval Jaroslav Blažek, který obsadil druhé místo v počtu zahraných asistencí. Turnaj vyhráli Draci, kteří porazili ve finále Nuclears 6-3. Celý prodloužený víkend jsme si všichni náramně užili, hráči si dokázali, že dokáží hrát s každým, nabrali cenné zkušenosti a večer se šťastně unavení vrátili do Ostravy.

Velký dík za kvalitně odvedenou práci patří těmto hráčům: Jarda Blažek, Vítek Robenek, Kuba Rusz, Fanda Pavelka, Eliáš Osmančík, Helenka Rýparová, Martin Večeř, Filip Duda, Petr Hrbáč, Honza Vaňák a Dan Parva. Trenéři: Jakub Martinčák, Barbora Večeřová a Jaroslav Blažek